Co dělat, když máte doma "nejedlíka"?

Odmítání stravy je snad nejčastějším problémem při zavádění příkrmů a v tomto období se s ním setká většina z nás. Mnohokrát se ze zcela vděčného strávníka z ničeho nic stane nejedlík. Nebo můžete mít zkušenost s bojkotem jídla od začátku přikrmování.

Taková zkušenost částečně rozhodí i toho nejodolnějšího rodiče a může nás přivést do stavu čistého zoufalství či frustrace.

Odpovědi na to, jak tuto situaci zvládnou a překlenout toto období nejsou vůbec jednoduché, protože děti, jejich povahy, chutě, zdraví a rodinné návyky a zásady jsou různé - co funguje u jednoho, u jiného nemusí fungovat vůbec.

Neexistuje univerzální rada, kterou bychom uplatnili na jakékoliv dítě a všechno by se tím vyřešilo.

Zde nabízím pár tipů a rad k zamyšlení, co můžete doma zkusit:

1. U dětí, kterým začínáme zavádět příkrmy je úplně přirozené, že na seznamování s jídlem potřebují čas. Do té doby dítě přijímalo jen mateřské mléko nebo mléčnou formuli, tedy samotné papání bylo tak říkajíc bez větší námahy.
   V praxi to může vypadat tak, že dítě je ochotné sníst z každého chodu jen pár lžiček. Nemusíte panikařit, 8 měsíční dítě nepotřebuje jíst 250 g porce, základem stravy do roka věku je mléčná strava.
   Zájem o jídlo můžete zvýšit tím, že se budete snažit podávat jídlo v čase, když je dítě nejvíc oddechnuté, má dobrou náladu a je celkově v pohodové atmosféře.
   Chuť k jídlu nepodpoříte tím, že budete na dítě tlačit, "dělat letadlo", otevírat mu ústa a nakonec nadávat, jak je nevděčné. Většinou to mívá právě opačný efekt.
   Myslete na to, že dítě se učí nápodobou. Jezte tedy spolu s dítětem, starší děti můžete zapojit do přípravy jídla a nákupů.
2. Pokud dítě neotevírá ústa, tak nemá zájem jíst. V případě, že je mu např. 4,5 měsíce, nemusí být na přikrmování ještě připravené. V tomto případě tomu stačí dát jen čas a dítě do jídla nenutit.
3. Pokud po pár soustech přestane mít dítě o jídlo zájem, nemusí to nutně znamenat, že mu daná potravina nechutná. Může mu vadit teplota jídla, konzistence/kousky nebo i samotná lžička. Vyzkoušejte víc typů lžiček a pokud je neustálý bojkot lžičky, zkuste připravit jídlo "do ruky".
4. Ospalé, nemocné či bolestínské dítě s vámi velmi pravděpodobně nebude spolupracovat. Je typické, že v čase růstu zoubků nebo při nemoci je dítě schopné být prakticky jen ma mléce nebo jen na několika potravinách /typech jídla.
5. Důležité je mít u dítěte nastavenou rutinu - režim snídaně, svačina, oběd, druhá svačina, večeře a ev. 2. večeře. Pokud dítě bude stravu odmítat, tak ho do jídla nenutit ale hezky mu vysvětlit, že další jídlo pak dostane až při dalším plánovaném papání.
   Vůbec nevadí, pokud si dítě bude s jídlem hrát, ohmatávat kousky, zkoumat jeho texturu - podporuje to rozvoj jemné motoriky.
   Důležité je nedávat dítěti alternativy ale opravdu se držet toho, že se jí to, co maminka připravila.
   Příště můžete zkusit změnit konzistenci nebo teplotu jídla - prostě vyzkoušet něco, co by zdánlivě mohlo dítěti vadit. Pokud to nefunguje, tak to bez nátlaku odložíme a zkusíme někdy jindy. Uvádí se, že některé děti musí zkusit určitý druh potraviny klidně i 20 x, aby jim zachutnala.
6. Pamatujte, že období přikrmování je i začátkem budování stravovacích návyků. Děti si formují chuťové preference, dítě poznává tvary, barvy, struktury... Nedívejme se na to jen jako způsob k zasycení. Pokud se v tomto období nevytvoří správné stravovací návyky, později to bude podstatně obtížnější. Ale nebojte, není to nereálné :).
7. Pokud dítě dlouhodoběji odmítá kousky masa, můžete zkusit podat maso v jiné formě - trhané do ruky, do placky se zeleninou, muffinu či do pomazánky. Pokud nic z toho nefunguje, můžete zkusit zařadit rybu nebo játra - je to kvalitní zdroj železa. Dále dbejte na dostatečný příjem vajec, luštěnin. Můžete si připravit silný hovězí vývar, který zamrazíte do malých kostiček a přidáte do zeleninových polívek nebo do jiné vařené stravy. Je docela dost dětí, které maso nechtějí ale při kompenzaci výše uvedenými druhy potravin nakonec nemají s příjmem železa žádný problém.
8. Obecně, pokud se vám nějakou skupinu potravin nedaří zavést a máte obavy, jestli je jídelníček dítěte vyvážený, vždy se můžete poradit s odborníkem. V tomto případě je to nutriční terapeut, který dokáže na základě rozboru jídelníčku přesně napočítat, jestli je strava dítěte adekvátní stran kalorického příjmu a příjmu jednotlivých živin. Tyto služby nejsou hrazené ze zdravotního pojištění ale určitě za to stojí a vřele je doporučuji. Nutriční terapeut Vám dokáže dát i různé tipy, jak stravu dítěte obohatit a co dělat ve Vašem konkrétním případě. Zde připojuji odkaz na nutriční terapeuty.‍
9. Pokud např. spěcháte nebo jste na dovolené či v jiném prostředí, může se stát, že ochota jíst u dítěte poklesne. Děti milují rituály, stabilní místa a něco, na co se můžou spolehnout. V cizím prostředí nebo při spěchu se nemusí cítit komfortně a potřebují si zvyknout. Na některé děti ale může cizí prostředí působit naopak "motivačně" a hezky se rozjí - týká se to většinou dětí nad 1-2 roky.

Připojuji tip na špičkové pracoviště, které se věnuje problémům se stravováním u dětí od 6 měsíců. Bohužel opět jejich služby nejsou hrazené ze zdravotního pojištění ale troufám si napsat, že Vám zcela jistě pomůžou. Komplexně dítě vyšetří nutriční terapeutka, psycholožka a ergoterapeutka a po podrobné analýze pracujete společně na odbourání problémů.

V neposlední řadě může být odmítání stravy či obtíže s příjmem určitého druhy potravin způsobené zdravotním problémem.
‍Proto pokud obtíže při přikrmování děťátka trvají, nedaří se Vám je zvládnout výše uvedenými způsoby, tak se na mě neváhejte obrátit, abychom všechno v klidu probrali.

‍