Rýma

Jedná se o virové onemocnění, na kterého vzniku se nejčastěji podílí rhinoviry, adenoviry, viry parachřipky a různé další viry.

Projevy jsou všem známé: kýchání, ucpaný nos, sekrece z nosu, škrábání či bolest v hrdle, chrapot, kašel ale i bolest hlavy a únava. Může být přítomna i zvýšená teplota.

Nejčastěji se u dětí setkáváme s akutním zánětem nosohltanu, což je prostě všem známá „rýma". Vždy ale dochází k současnému postižení sliznice vedlejších nosových dutin, proto správně mluvíme o rhinosinusitidě.

Prvními příznaky bývá pocit svědění v nose, kýchání, únava, bolest hlavy či zvýšená teplota. Následuje pocit ucpaného nosu, tlak v nose i dutinách a začíná se objevovat řídká vodová sekrece. Může dojít i ke ztrátě čichu, objevit se krvácení z nosu, protože sliznice je výrazně překrvená, křehká a krvácí tak mnohem snadněji. Otok sliznice postupně mizí, sekrece z nosu houstne, vodnatá sekrece se mění na hlenovitou, která má průhlednou až bílou barvu.

V další fázi se sekret mění na žlutozelený až zelený. Toto obarvení je přirozený proces, který nastává prakticky vždy. Přirozeně se v dutině nosní vyskytují bakterie, které nás chrání a jsou našimi „kamarády". V důsledku poškození sliznic virem a vzniku sekretu pak tyto bakterie způsobí obarvení sekretů do žluta až zelena. Proto zelená rýma neznamená, že je nutné podávat do nosu antibiotika, které jsou mnohdy opředené až bájnými účinky ☺. Lokální antibiotikum se do vedlejších nosových dutin ani nedostane (je to dáno anatomicky), steče do nosohltanu, kde jen lehce „pošimrá“ nosní mandli a putuje přes polykací cesty až do žaludku. Navíc nadměrné užívání antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií a ovlivňuje náš mikrobiom. Dále bylo prokázáno, že ani antibiotické nosní kapky nezkracují dobu trvání rýmy. Obecně je bohužel používání antibiotických nosních kapek v primární péči nadužíváno.
‍

Připadá vám šílené, že váš drobeček je po nástupu do školky od podzimu do jara nachlazený pořád? Je to šílené ale zároveň běžné. Průměrné školkové a školou povinné dítě prodělá nekomplikovaný infekt horních cest dýchacích až 7 - 10 x za rok. My dospělí na tom nejsme zas o tolik lépe, rýmu průměrně proděláme 3 - 5 x ročně.

V okamžiku, kdy se sekret z nosu začne zahušťovat, je potřeba ho z dýchacích cest odstranit (smrkáním, odsáváním, u dětí i polykáním nebo úplně nejlépe konvičkováním). Četnost odsávání záleží na obtížích dítěte, tedy když ucpaný nos stěžuje dýchání, sání, dítě neklidně spí a budí se, klidně ho odsajte. V případě, že se při odsávání objeví příměs krve, odsávání přerušte a do nosíku kápněte jen fyziologický roztok. Nikdy dítěti neodsávejte nos preventivně. Ležícím dětem hleny zatékají, následně dráždí receptory v dýchacích cestách a vyvolávají kašel. Kašel doprovázející rýmu je obvykle dráždivý, zlobí hlavně po ulehnutí, po probuzení a přes den, když má dítě plný nos. Při polykání velkého množství hlenu můžou děti i zvracet.

Zapamatujte si: Základem prevence kašle z rýmy je smrkání, a pokud dítě neumí smrkat, tak odsávání či konvičkování. Kojenci mohou u rýmy hůře sát, pouštět se od prsu či vysloveně funět. Je proto důležité jim před kojením nos uvolnit – odsát, vykapat.

Jak u kojence nos odsávat?

Ideálně ve dvou osobách. Jedna fixuje dítě a druhá odsává, ale při troše zručnosti to zvládnete i v jednom. U miminek můžete zavinout ruce do látkové plenky. Vchod do nosu musí být špičkou odsávačky zcela ucpaný, aby se mohl vytvořit podtlak. Před odsáváním vždy nakapejte do nosu mořskou vodu nebo fyziologický roztok, aby se hlen zředil. Po odsátí nakapeme opět mořskou vodu nebo nosní kapky, které následně můžou na sliznici působit.

‍

Nejideálnějším pomocníkem na čistění nosu jsou nosní konvičky či spíše nosní sprchy. Za mě je nejlepším pomocníkem nosní sprcha Respimer, Neil Med nebo jejich obdoby. Důležité je, že s touto konvičkou lze čistit nosík při vertikální poloze a není nutné hlavu naklánět do strany. Po použití konvičky či nosní sprchy je důležité příliš nesmrkat - tím si totiž může Vaše dítko přivodit zalehnutí v uších nebo jejich podráždění. Samotné konvičkování totiž postižení ucha nikdy nevyvolá - není to možné anatomicky. Za bolest ucha po proplachování vždy může příliš usilovné vysmrkávání zbylé tekutiny z dutiny nosní.

‍

Na následujícím videu můžete vidět způsob aplikace.

‍

Proplachování dutiny nosní je prospěšné u akutních i chronických stavů, infekčních či alergických onemocnění a dokonce i preventivně.

Jak naučit dítě smrkat?

Ideální je trénovat, když je dítě zdravé. Začít můžete už u dětí kolem 1 - 1,5 roku věku. Malé dětí se učí nápodobou. Vezmeme tedy kapesník a jednoduše jim popíšeme, jak se smrká. Potom to názorně předvedeme. Nechte dítě vytáhnout kapesník ze zásobníku a zkusit to. Nejspíš si napoprvé rozmažou sekret po celém obličeji ale i tohle je součástí učení se. Nejprve je vhodné dítě naučit foukat ústy (sfukování plamene svíčky, bublání do vody při koupání/do skleničky s vodou, bublání brčkem do mléka – tvoří se bubliny ☺), a potom přejít k tomu, aby ústa zavřely a vyfoukly nosem. Nejprve oběma dírkami současně, a když toto zvládne, tak s přimáčknutím jednoho nosního křídla (odfukuje smotek vaty, kousky papíru, nosem mlží zrcátko). Je vhodné zkusit smrkání připodobnit k něčemu hezkému, např. budeme funět jako ježeček nebo zkusíme udělat nosem oheň jako draci.

‍Jaký nastolit režim u dítěte s rýmou?

I dítě s rýmou může ven, ale řiďte se jeho celkovým stavem. Pokud je unavené, má zvýšenou teplotu a je v začátku nemoci, dopřejte mu klid u knížky či pohádky. Prostá rýma nevadí, s tou klidně můžete ven, ale mimo kolektiv, obchody, hromadné dopravní prostředky a hřiště. Krátká procházka dítěti s rýmou uleví díky chladnějšímu a vlhčímu vzduchu, který je pro dýchací cesty příznivý. Ale nezapomeňte, že to není „na lítačku“.

Jak dlouho bude rýma trvat?

Asi jste již někdy slyšeli, že neléčená rýma trvá týden a léčená 7 dní. Důležité je vědět, že délku virového onemocnění nemůžeme zásadně ovlivnit, ale dokážeme zmírnit příznaky. A o tom je léčba symptomatická.

Co tedy do nosíku podávat?

Obecně můžeme při péči o nosní dutinu použít 2 druhy přípravků:

- Nosní kapky s účinnou látkou

- Mořská voda

Nosní kapky působí proti otoku sliznice a zlepšují tak nosní průchodnost. Používají se max. 3 – 4 x denně v průběhu prvních 5 dní trvání rýmy, maximálně 7 dní. Patří sem např. Nasivin, Olynth, Sanorin, Muconasal Plus, Vibrocil, Quixx a spousta dalších. Jsou to zcela bezpečné léky vhodné i pro kojence a úleva od ucpaného nosu je neskutečná! Alternativně lze u dětí od 6 měsíců použít hypertonickou mořskou vodu.

U nejmenších kojenců, kteří pouze leží, je vhodnější aplikovat nosní kapky kapátkem. U starších dětí je výhodný aplikátor ve formě spreje, který vytvoří aerosol a roztok se tak lépe rozprostře v nosní dutině.

Jak správně aplikovat nosní sprej?

Většinu lidí ani nenapadne, že i v samotném způsobu aplikace spreje do nosu můžou dělat chybu. Správně se má sprej stříkat ve směru od nosní přepážky, kde jsou sliznice nejvíce oteklé. Samozřejmě po řádném vysmrkání a propláchnutí mořskou vodou. Po aplikaci spreje s účinnou látkou je vhodné alespoň několik minut nesmrkat.

Mořská voda je k dostání v různých koncentracích, může obsahovat i přídatné stopové prvky nebo jiné složky. 

- Izotonická mořská voda – vhodná na preventivní zvlhčování nosní sliznice, na čistění nosu, rozředění hlenu a tedy i při rýmě. Do této kategorie patří i fyziologický roztok a Libenar v ampulkách.

např. Physiomer Baby

- Hypertonická mořská voda – použití až od 6 měsíců, uvolní ucpaný nos, zmenší otok sliznice, a tedy se používá jen při rýmě, nikdy ne preventivně. Děti ji ale můžou hůře tolerovat pro ev. štípání v nose.

např. Physiomer Hypertonický

- Hypotonická mořská voda – vhodná pro běžné čistění nosu, zvlhčení nosní sliznice ale je při rýmě zcela neefektivní

např. Vincentka Junior, Vincentka Standart

Část produktů je obohacena o různé složky, které zlepšují zvlhčování, hojení a zklidnění sliznic, např. aloe vera (např. Quixx Soft), dexpanthenol (např. PantheNose), hyaluronát sodný (hyluronový nosní sprej), nebo přípravky s mědí, které mají antibakteriální účinky (např. Stérimar s mědí).

Když se rýma zkomplikuje…

Nejčastějšími komplikacemi rýmy jsou zánět vedlejších nosových dutin a zánět středního ucha.

Na zánět dutin nás upozorní výrazná bolest v oblasti dutin, zvýšená teplota nebo horečka, zapáchající zelený až zelenohnědý sekret z nosu... Tato komplikace trápí spíše školní děti, což je dáno postupným vývojem a zvětšováním těchto dutin. Kojenci a batolata ještě nemají dutiny zcela vyvinuté.

V naprosté většině případů je zánět dutin virového původu a postačí tedy léčba symptomatická (mořská voda, nosní kapky s účinnou látkou, Sinupret). Pokud ale nasedne bakteriální superinfekce, je nutné podávat antibiotika celkově. Lokální antibiotika zde v léčbě opravdu nemají smysl. Sinupret patří mezi přírodní přípravky, obsahuje extrakt rostlin - hořec, prvosenka, šťovík, sporýš a bez černý. Tyto extrakty ovlivňují vlastnosti hlenu, který je pak z organismu lépe odstraněn. Účinky tohoto léku jsou i dle klinických studií zatím poměrně slibné.

‍Zánět středního ucha je velmi častou komplikací nachlazení u dětí do 3 let věku. Vzniká v důsledku rozšíření infekce ze sliznic horních dýchacích cest do středoušní dutiny v kombinaci s jejím nedostatečným provzdušněním. Zánět středního ucha se u větších dětí projeví bolestí ucha, nebo jeho zalehnutím a dítě si typicky na ouško samo stěžuje. Malé děti jsou často jen neklidné. Dále tento stav doprovází zvýšená teplota až horečka, a pokud už dojde k prasknutí bubínku, tak i výtok z ucha. U kojenců a batolat může být diagnostika někdy „oříšek“. Proto je potřeba zpozornět, pokud po několika dnech trvání rýmy dojde ke vzestupu teplot, dítě je plačtivé, unavené, sahá si na ucho/uši. Pokud objevíte zarudlý a prosáklý flek za uchem, je nutno k lékaři ihned!

Co udělat, když dítě bolí ucho?

V první řadě je nejdůležitější podat léky na tlumení bolesti – ideálně s obsahem ibuprofenu, který má i protizánětlivý účinek. Bolest ucha je pro dítě velmi nepříjemná, a proto je tišení bolesti na prvním místě.

Dalším krokem je péče o dutinu nosní, ze které si infekce do ouška typicky „vleze“. Dítěti, které neumí smrkat, kápněte do nosu mořskou vodu, odsajte (větší děti se po aplikaci mořské vody vysmrkají) a následně kápněte kapky s účinnou látkou (např. Nasivin, Olynth…). Takto se Vám podaří přečkat do rána, kdy se objednáte k nám do ordinace nebo přímo na ORL v místě bydliště.

Kdy s rýmou k lékaři?‍

Když se přidá teplota nad 38 °C, která trvá víc než 72 hodin.

Dítě je dušné, píská, zatahuje krční jamku, podžeberní prostory, na hrudníku slyšíte„bublání“.

Dítě bolí hlava, huhňá, ale rýma neteče.

Dítě má silnou bolest v krku a nemůže polykat.

Dítě si stěžuje na zalehlé uši nebo bolest uší.

Dítě je nápadně klidné, unavené nebo velmi plačtivé.

‍