Zvracení a průjem
Jedná se o typické příznaky akutní střevní infekce = akutní gastroenteritidy, která patří mezi nejčastější choroby dětského věku. K dalším příznakům těchto infekcí patří bolesti či křeče břicha, nucení na stolici, příměs ve stolici (krev, hlen, nestrávené zbytky jídla, barevné změny), zvýšená teplota až horečka.
V dětském věku se setkáme s akutní gastroenteritidou velmi často, prodělá ji většina dětí, někdy i opakovaně. Mezi nejčastější původce u dětí patří jednoznačně viry, na druhém místě jsou infekce způsobené bakteriemi (Salmonela, Campylobacter…). Vzácněji se setkáváme s parazitárním původem zvracení a průjmu, dále to může být následek otravy nevhodně upraveným jídlem či jiné přičiny.
Zvracení typicky předchází průjmu. Někdy dojde k ústupu zvracení, na pár hodin ke zdánlivé úzdravě a teprve poté se rozvine průjem. Může ale dojít i k tomu, že dítě současně zvrací a má průjem, což je stav náročný k udržení hydratace. Náchylnější ke vzniku dehydratace jsou kojenci a batolata.
Jak postupovat při zvracení?
Zvracející dítě nenechávejte osamotě, aby nedošlo k vdechnutí zvratků. Pokud dítě zvrací opakovaně, není vhodné mu podávat tekutiny ihned po vyzvracení, i když to žádá (pokud to zvládne, může si vypláchnout ústa, aby se zbavilo nepříjemné pachutě).
Od posledního zvracení je nutné vyčkat minimálně 30 – 60 minut bez jakýchkoliv tekutin.
Následně začneme podávat studenou vodu po lžičkách dle tolerance dítěte, podávání po 5 - 10 minutách 5 - 10ml (čajová lžička cca 5ml, polévková lžíce cca 15ml). Velmi doporučuji také chlazený orální rehydratační roztok (tzv. ORS - koupíte v lékárně pod názvy Enhydrol banán, Kulíšek forte – zázvorová příchuť, Hipp ORS 200).
Jaké množství tekutin podávat?
Existuje množství doporučení a vzorečků, nicméně pro rodiče není zcela jednoduché potřebu tekutin vypočítat. Řiďte se tedy tím, kolik dítě běžně pije a k tomuto množství tekutin přidejte za každou řídkou stolici, kterou dítě má, 10 ml/kg tekutin (tedy u 10 kg vážícího dítěte přidáte 100 ml tekutin k běžné potřebě). Je možné, že takové množství tekutin do dítěte prostě nedostanete, proto se snažte tekutiny opakovaně nabízet a zároveň sledujte známky dehydratace – především to, jak dítě močí. Při průjmu a zvracení by nemělo dojít k zástavě močení na déle než 6 hod, dále sledujte stav vědomí a celkový stav dítěte.
Pokud zvrací kojené dítě, tak se kojení nepřerušuje, a to především u nejmenších kojenců. V případě, že se jedná o staršího kojence, který má již zavedené příkrmy a tekutiny, můžeme v začátku rehydratace začít studenou vodou či ORS po lžičkách či tyto roztoky podávat v pauzách mezi kojením, nicméně děti většinou preferují pouze mateřské mléko.
Pokud zvrací dítě, které je na umělé mléčné výživě, tak při rehydrataci začínáme pouze tekutinami nebo ORS. V případě, že dítě toleruje a dále již nezvrací, za několik hodin (cca 4 hod) můžeme podat mléko. Mléčnou dávku raději rozdělte do několika menších, ale častějších porcí, velký objem nemusí naráz žaludek zvládnout. Pokud dítě netoleruje mléko vůbec, pokračujte jen v podávání tekutin či ORS. Nízkolaktózová mléka (např. Nutrilon low lactose) používáme jen přechodně (2-5 dnů) obzvláště u mladších kojenců, např. po závažném průběhu střevního infektu.
Co není vhodné podávat k rehydrataci?
Naprosto nevhodné (někdy mylně tradované) nápoje k rehydrataci jsou Coca-Cola, Pepsi-Cola a džusy. Tyto nápoje obsahují bublinky CO2 a kyseliny, které mohou ještě více podráždit žaludeční sliznici, neobsahují dostatek minerálů a naopak obsah velkého množství cukru a sladidel v nich může zhoršovat případný průjem.
Také čaj a běžné minerálky nejsou pro svoje složení ideální náhradou. Nicméně rehydratační roztok není žádná „lahůdka“, proto jej někdy děti odmítají. Pak je čaj jediný prostředek k úpravě dehydratace. Nejlépe používáme slabý černý čaj, vychlazený z ledničky, oslazený (lépe Glukopurem než klasickým cukrem), opět podávaný po malých dávkách (po lžičkách), ale často - každých 5 - 10 minut. Nevýhodou je, že čaj neobsahuje potřebné minerály obsažené v ORS. Pokud ale dítě odmítá pít výše zmiňované ORS a toleruje sladký černý čaj, je možné zajistit rehydrataci právě čajem a ORS přidávat navíc, aspoň jako doplněk k čaji.
Co je ještě vhodné kontrolovat?
Jednoznačně tělesnou teplotu. V případě, že má zvracející dítě současně teplotu nad 38°C podáme lék na snížení horečky ve formě čípku, popřípadě provedeme zábal k ochlazení těla. Zvýšená tělesná teplota vede k dalším ztrátám tekutin. Pokud dítě nezvrací, toleruje tekutiny ale má průjmy, je vhodné podat léky na snížení horečky ve formě sirupu nebo tablet.
Při průjmech dávejte více pozor na hygienu v plenkové oblasti. Řídká a častá stolice dráždí kůži v okolí konečníku, proto je vhodné vždy zadeček omýt vodou a šetrným dětským mýdlem, aby se smyly všechny zbytky. Vlhčené ubrousky jsou nevhodné a mohou stav akorát zhoršit. Také doporučuji mazat kůži v oblasti zadečku ochranným krémem, i když to běžně neděláte.
Kdy začít s podáváním stravy?
Pokud dítě toleruje tekutiny – vodu, čaj, ORS či mléko (mateřské u kojených dětí nebo umělou formuli), lze zkusit podat dietní stravu.
Začínáme od potravin jako banán, rýže, toastový chléb, brambor, těstovina a dle tolerance postupně zařazujeme další (mrkvové či jablečné pyré, libové maso) a sledujeme případnou reakci. Pokud dojde ke zhoršení, vrátíme se zase ke stravě, kterou už dítě tolerovalo. U batolat podáváme příkrmy, na které bylo zvyklé, volíme “dietnější” kombinace potravin.
Co dítěti podat k jídlu?
rýžový odvar, rýžová kaše - propláchnutou rýži rozvaříme a rozmixujeme s převařenou vodou, popřípadě více naředíme rýžovou kaši
mrkvový odvar, mrkvová kaše - rozvaříme mrkev a rozmixujeme v převařené vodě
vařená zelenina či ovoce - vařený nebo v páře připravený brambor, mrkev, povařené jablko bez slupky či rozmačkaný banán
rýže, těstoviny - suché, bez omáčky, můžeme kombinovat se zeleninou
bílé pečivo - bez semínek, ne čerstvé (rohlík, toastový chléb, suchary)
maso - pokud dítě toleruje již zeleninu či pečivo, později můžeme přidat vařené/dušené libové maso - kuřecí, krůtí, telecí
vývar - můžeme také použít i na rozředění k mixování pyré, sesbíráme z něj přebytečný tuk
mléčné výrobky - dle tolerance, v prvních dnech trvání akutního průjmu vyloučíme, po zahuštění stolice můžeme vrátit, volíme ideálně zakysané formy
Léky podávané u střevních infektů
Je popisován pozitivní efekt probiotik obsahující kmeny Lactobacillus rhamnosus GG nebo Saccharomyces boulardii.
Smecta (diosmectid) - tzv. střevní adsorbens, které pohltí vodu i toxiny a napomáhá úpravě konzistence stolice. Smecta je přípravek na bázi jílů vhodný nově až pro děti od 2 let, prodává se ve formě prášku, takže je ideální i na cesty.
Hidrasec (racecadotril) – jedná se o jeden z novějších léků na trhu, který snižuje střevní sekreci a významně zkracuje dobu trvání průjmu. Jedná se o bezpečný a účinný lék určený pro děti a kojence od 3 měsíců věku. Působí výlučně ve střevě. Je ovšem vázaný na lékařský předpis, můžete si jej nechat předepsat třeba před dovolenou.
Tasectan (tanát želatiny) - nejnovější přípravek na trhu, který zkracuje dobu trvání průjmu a díky želatině tvoří ochranný film na sliznici střeva. Je vhodný pro děti od narození. Existuje i varianta léku Tasectan DUO, kde jsou obsaženy již i probiotika.
A co se u dětí běžně nepodává?
Antibiotika – podávají se pouze v případě vážných komplikací bakteriální střevní infekce
Endiaron - střevní dezinficiens (podání až od 40kg váhy)
Imodium - antimotilikum (tlumí pohyby střev a může docházet k pomalejšímu vylučování patogenů z trávicího traktu; nesmí se podávat u dětí do 2 let)
